Obyvatelstvo

Na ostrově žije přibližně 68 981 stálých obyvatel, což představuje asi jedenáctinu celkového počtu obyvatel Baleárských ostrovů (asi 770 000). Na Menorce je ale hustota obyvatel pouze poloviční, pouze 98 obyvatel/km2. Menorca má 8 správních celků: Mahón, Ciutadella, Alaior, Es Castell, Sant Lluis, Ferreries, Es Mercadal a Es Migjorn Gran. Většina obyvatel žije ve městě, 80% obyvatel pracuje v oblasti cestovního ruchu a služeb, ostatní v zemědělství nebo obuvnickém, šperkařském či potravinářském průmyslu. Průměrný měsíční plat je na ostrově ve srovnání se španělskou pevninou vyšší a činí asi 130 000 peset. Většina obyvatel ostrova pracuje v době letní turistické sezóny (6 měsíců) bez dnů volna, protože je třeba vydělat peníze na zimní období. Někteří odcházejí v zimě za prací na pevninu, ostatní mají jiné povolání než v létě anebo žijí z úspor a odpočívají. Menorca má velmi nízkou nezaměstnanost. Životní rytmus je na Menorce mnohem pomalejší než jinde. Menorčané nespěchají a vychutnávají každý den. Proto se jezdí pomalu autem, oběd či večeře trvá nekonečně dlouho a všude vládne klid a pohoda. Návštěvníci, kteří pochopí, přizpůsobí se a zpomalí své tempo, se tady budou cítit pohodově a možná se na ostrov znovu vrátí. Menorca totiž působí v dnešním uspěchaném světě jako "oáza klidu a míru, kde jakoby se zastavil čas". Menorčané jsou hrdí na svůj menorský původ a ctí své národní tradice a zvyky. Mnoho lidí má doma menorský kroj a tančí typické menorské tance. Mentalita domorodců je odlišná od ostatních Španělů: lidé jsou tu klidnější a neprojevují navenek tolik svůj jižanský temperament, dokonce i muži jsou méně "horkokrevní" ve vztahu k přitažlivým cizinkám. Menorčané působí ze začátku trochu uzavřeně, dáte-li jim však najevo svou touhu poznat lépe jejich ostrov, brzy vás překvapí svou pohostinností a přátelskou povahou. Milují přírodu a rádi se o krásy svého ostrova podělí s příchozími, kteří projeví zájem a prokáží vrozený respekt k životnímu prostředí. Jsou to právě Menorčané, kteří se nejvíce zasloužili o zachování panenské přírody na ostrově a včas vyslovili svůj nesouhlas s plánem na urychlený rozvoj cestovního ruchu na Menorce. Domorodci se odlišují od Španělů mimo jiné i tím, že neuznávají býčí zápasy, na ostrově nenajdete jedinou býčí arénu a dokonce ani v místních barech neuvidíte na televizní obrazovce ukázky toho nejlepšího z toreadorského umění. Menorčan miluje také moře a neumí bez něj žít. Odejde-li jinam, vždy se po čase vrátí zpět. Zatímco v létě se více pracuje a je méně času na přátele a záliby, v zimě se často lidé scházejí ve vybraných hospůdkách a vinárnách, popíjejí, klábosí, hrají na kytaru nebo společenské hry. Menorčané rádi a dobře zpívají. Zajímavé jsou i vzhledové rysy domorodců, najdete tu kromě černovlasých a černookých jižních typů také lidi moodroké a blonďaté. Obdivuhodné jsou i jazykové znalosti Menorčanů, většina z nich hovoří plynně anglicky a někteří i německy.