Tento celodenní výlet vám umožní vytvořit si představu o rozmanitosti krajiny a nejzajímavějších místech ostrova za jediný den. Budete putovat nejen z místa na místo, ale také stoletími a poznáte různé architektonické styly. Ze Ciutadelly pojedete po hlavní silnici C-721 přes Ferreries až do Mercadalu, kde odbočíte směrem na nejvyšší horu ostrova Monte Toro, která leží v samém centru ostrova.
Vrchol se tyčí do výšky 358 metrů. Název hory pochází z arabštiny (Al-Thor) a znamená "hlavní hora". Pro mnohé Menorčany představuje Monte Toro významné poutní místo, protože byla zasvěcena patronce ostrova. K hoře Monte Toro se váže velmi půvabná křešťanská legenda: v roce 1290, tři roky po vyhnání Maurů z ostrova, spatřil odpoledne starý mnich z augustiniánského kláštera ve vesničce Mercadal na vrcholku hory zvláštní světlo. Když se tento nevysvětlitelný jev opakoval každý den, přemluvil mnich ostatní a vydali se společně k vrcholu Monte Toro. Po chvíli se před nimi objevil obrovský černý býk, který se po krátké motlitbě mnicha projevil jako mírumilovný a pomohl mnichům najít cestu nahoru. Svým mohutným tělem a rohy rozrážel křoviska až zavedl průvod k malé skulině ve skále, ve které stála zářivá soška Panenky Marie a vydávala jasné světlo. Mniši sošku vzali s sebou do vsi a postavili ji na oltář v kostele. Přes noc však soška záhadně zmizela. Mniši se vydali opět na vrchol a našli ji stát na původním místě ve skále. Pochopili, že Panenka Marie patří na vrchol hory a učinili jí patronkou hory i ostrova. Na její počest vystavěli na vrcholku malou kapličku, která byla v 17. století rozšířena na kláštěr augustiniánského řádu. Svátek Panny Marie z Monte Toro se slaví každou první květnovou neděli. V tento den pořádají Menorčané tradiční procesí a vydávají se pěšky na vrchol hory. Biskup slouží v kostele na vrcholu slavnostní mši a žehná úrodu všem polím na ostrově. Přestože hrál v této legendě významnou roli býk, nemá s ním název hory nic společného.
Z vyhlídky na vrcholku hory se nabízí překrásný pohled na celý ostrov, za příznivého počasí lze spatřit i sousední Mallorku. Veliká socha Ježíše byla postavena na památku menorských mužů, kteří padli v průběhu španělské války v Maroku. Na samém vrcholu měl být původně vystavěn hrad, který měli Menorčané využívat jako útočiště při napadení ostrova tureckými piráty, dokončena však byla pouze strážní věžička ze 17. století, která dodnes slouží k vojenským účelům. Strategickou polohu hory využily také televizní, rozhlasové a telefonní stanice, ale vysílače a antény příliš esteticky nepůsobí.Velmi půvabný je naopak klášterní dvůr se zdí z prehistorických kulatých kamenů, které jsou porostlé kapary. Dodnes v klášteře působí několik řádových sester, které prodávají suvenýry a s láskou udržují kostelík i klášterní zahradu. V místní poustevně je prý možné po předběžné domluvě s mniškami i přenocovat (tel.: 37 50 60). Na dvoře je i velmi pěkná studna a socha s nápisem, která připomíná rozsáhlou emigrační vlnu domorodců na Floridu v průběhu 18. století. Bělostný renesanční kostelík pochází z roku 1595 a na barokním oltáři můžete spatřit vzácnou sošku Panny Marie, která má u nohou malého černého býka. Vedle kostela najdete obchod se suvenýry a příjemnou kavárnu s terasou, ze které je překrásný výhled na východní část ostrova. Na Monte Toro se těží vzácný druh šedého kamene, který se využívá ke stavebním účelům a půda pod horou je velmi bohatá na minerální vody. Na severní straně najdete kromě pěší stezky k vrcholu také jedinou stáčírnu minerální vody na ostrově. Doporučujeme vydat se na horu brzy ráno nebo v pozdní odpoledne, protože se jedná o nejoblíbenější výletní cíl všech skupin turistů.
Po návratu do centra Mercadalu pojedete po silnici C-723 severním směrem na Fornells.
Malá a okouzlující přímořská vesnička leží na samém severu ostrova v oblasti chráněného krajinného území. Klidná osada s bílými domky, zelenými dřevěnými okenicemi, malým kostelíkem, přímořskou promenádou s palmami a půvabným rybářským přístavem dokonale naplní představu netradiční dovolené, která nemá nic společného s masovou turistikou. Ve Fornells bydlí asi 300 stálých obyvatel, kteří žijí převážně z rybolovu, lovu langust a částečně z turistických služeb. V létě se ve Fornells scházejí surfaři, milovníci plachetnic a hlavně gurmáni, které sem přitahují rybí speciality a místní kulinářská specialita - langustová polévka. Menorčané jedí tuto lahodnou, ale poměrně drahou pochoutku zásadně ve Fornells, protože je tu prý vždy čerstvá a nejchutnější. V srpnu přijíždějí klienti ze španělských velkoměst a hledají tady klid a odpočinek od stresů dnešní civilizace. Rybářský přístav vznikl přirozenou cestou, je chráněný okolní zátokou a ideální pro všechny vodní sporty, hlavně pro výuku jachtingu. Je lemován půvabnou pobřežní promenádou s palmami, z které se nabízí nádherný pohled na rybářské bárky, plachetnice a malé jachty. Z konce mola můžete pořídit nejhezčí snímky, protože uvidíte lodě, promenádu s palmami , bílé domky a v pozadí nejvyšší horu ostrova. V centru vesničky najdete nejen restaurace a kavárny, ale také obchody, supermarkety, lékárnu, poštu, turistickou informační kancelář a lékařskou službu. Hlavní město Mahón je vzdáleno 24 kilometrů. Přístav Fornells je vhodný pro romanticky založené bytosti, které chtějí poznat autentické prostředí pravé menorské vesničky. Po návštěvě Fornells doporučujeme vrátit se zpět do Mercadalu a pokračovat do Mahónu nejdříve po silnici C-721. Poté zahnete na vedlejší silnici označené jako Camí d´en Kane, která vede paralelně s hlavní silnicí. Tuto cestu nechal již v 18. století vystavět první a nejoblíbenější anglický guvernér Richard Kane. Původně vedla ze Ciutadelly do Mahónu, dodnes se však dochoval pouze úsek Mercadal - Mahón. Úzká, klikatá silnice prochází nejdříve alejí dubů a borovic, půvabnou zelenou kopcovitou krajinou, pastvinami se stády černobílých krav, hustými lesy a křovisky. Občas zahlédnete i menorský venkovský statek Lloc a políčka, ohraničená kamennými zídkami a keříky divokých ostružin. Po pravé straně silnice můžete zahlédnout městečko Alaior, které je proslavené výrobou domácího sýru a zmrzliny. Při cestě lze zahlédnout i půvabný místní hřbitov. Cesta pokračujete až k Mahónu, kde se napojíte na silnici PM - 710, která vás dovede až do centra hlavního města.
Doporučujeme zajet do přístavu a zaparkovat vedle velké budovy lodní společnosti Transmediterránea. Na protější straně uvídíte malý bílý domek s nápisem Xoriguer, ve kterém najdete jedinou továrničku na výrobu místního ginu. Místní ji nazývají "nejdůležitější menorskou katedrálou".V půvabné stylové prodejně na vás čeká zdarma ochutnávka místních likérů a ginu. Všechny ochutnané nápoje si můžete přímo na místě zakoupit. Gin je nabízen v různých typech lahví, obyčejných skleněných či ozdobných keramických, tekutina uvnitř je však stále stejná - liší se pouze cena. Do výroby vás bohužel nahlédnout nenechají, ale přes okna lze zahlédnout velké kachlíkové pece, kde se zatápí dubovým dřevem a destiluje se nejoblíbenější menorský nápoj. Po návštěvě destilérky pokračujte pěšky směrem po nábřeží přístavu až ke schodišti, které vede do samého centra města. Čeká vás menší, ale nenáročný výstup. Nad schodištěm se za odměnu můžete pokochat krásným výhledem na jeden z největších přírodních přístavů na světě a na zajímavou secesní fasádu domu po vaší levici. Poté se vydejte krátkou uličkou na náměstíčko Plaza de Constitució, kde najdete nejzajímavější kostel města Mahónu, který je zasvěcen patronce města, Panně Marii Iglesia de Santa Maria. Interiér kostela zdobí unikátní varhany, které mají 3 200 píštal, 30 pedálů, 3 klávesnice a 51 rejstříků. Právě tohle náměstí se v době mahónských svátků přeměňuje na hlavní centrum dění, právě tady nazdobení koně předvádějí své nejodvážnější akrobatické kousky. Z náměstí vedou dvě pěší zóny plné obchodů, kaváren a restaurací. Pokud se snad ve víru "velkoměsta" a v honu za nákupy ztratíte, vraťte se směrem k moři. S největší pravděpodobností totiž vyjdete na stejném náměstí nebo nad schodištěm u přístavu. Po krátké prohlídce města můžete pokračovat z přístavu opět po silnici PM-702 jižním směrem na St Lluis. Při průjezdu půvabnou vesničkou si všimněte malebného mlýnu. Nedaleko vesničky St. Lluis byl v srpnu roku 1992 na své dovolené i český prezident Václav Havel s paní Olgou. V St. Lluis odbočte na Binibecca Vell, po několika kilometrech přijedete na parkoviště. Pěšky pokračujte až k prvním bílým domkům letoviska.
Již v šedesátých letech se zrodil nápad, postavit u miniaturního rybářského přístavu Binibecca netradiční turistické středisko. Výstavba byla totiž silně ovlivněna tradičním menorským stylem architektury. Tak vznikla napodobenina typických bílých vesnických domků s malými komínky a dřevěnými okenicemi. Domky jsou těsně u sebe, uličky úzké, sotva průchodné, místní kostelík je otevřený a přístav velmi malebný. Neodolatelné kouzlo mu dodává pár rybářských bárek. Druhá část letoviska byla vystavěna v 70-tých letech a kromě domků s apartmány tam nechybí ani kavárny, restaurace, bary a obchůdky se suvenýry.
Apartmány jsou obsazovány výhradně anglickými turisty, kteří jezdívají na Menorku pravidelně každý rok. Název rybářské osady Binibecca pochází z arabštiny, kde bini znamená synové. Pohled na osadu i procházka po ní je romantická, v posledních letech se však místo stává povinnou výletní zastávkou všech turistických skupin. Po návštěvě vesničky doporučujeme projet po úzké silnici podél jižního pobřeží, kde mají vilky některé slavné osobnosti (např. matka Eltona Johna či členové rockové skupiny Deep Purple). Pojedete směrem na St. Climent, pokračujte po silnici PM-704 a odbočte na Alaior. Nepřehlédněte odbočku k jedné z nejznámějších talayotických osad - Torralba d´en Salord. Čeká vás poslední zastávka dnešního výletu.
Na poslední zastávce dnešního výletu se vrátíte téměr o 3 500 let zpět, přenesete se do doby talayotické, asi do roku 1 500 let před Kristem, kdy megalitické civilizace stavěly záhadné památky, nad kterými dodnes visí spousta "otazníků". Uprostřed bývalého posvátného prostoru stojí jedna z nejzachovalejších menorských taul (tauly - viz. str.) Je 2 metry vysoká a oba kameny váží dohromady 25 tun. Okolo tauly leží bloky kamenů, které rozdělovaly prostor a výklenky na obětní dary a rozdělávání ohně. V bezprostřední blízkosti najdete ruinu polorozpadlého talayotu (talayoty - viz. str.) V posvátném prostoru byly nalezeny zbytky keramiky a zvířecích ostatků. Nejcennějším předmětem však je bronzová soška malého býka. Tento nález dokazuje, že i na Menorce toto zvíře lidé uctívali, stejně jako v celém Středomoří. Zároveň však i potvrzuje domněnku, že taula sloužila jako kultovní místo. Španělský archeolog profesor Fernández Miranda je toho názoru, že posvátný prostor ani tauly nebyly nikdy zastřešeny. Po návštěvě talayotické osady můžete pokračovat přes Alaior až na hlavní silnici C-721, která vás dovede zpět do Ciutadelly.
Nejdříve pojedete po hlavní silnici C-721 do vesničky Es Mercadal, která bývá nazývána "pupkem ostrova". Leží v samém centru ostrova asi na půl cesty mezi Ciutadellou a Mahónem a na úpatí hory Monte Toro. Bílé domky, zelené okenice, fasády s květinami a úzké uličky jsou ukázkou typické menorské architektury. Najdete tu vynikající restaurace a obchůdky se suvenýry. Právě tady je ideální výchozí místo pro pěší či cyklistické výlety po okolí Monte Toro a k severnímu či jižnímu pobřeží ostrova. Pojedete podél vyschlého koryta řeky severním směrem na Binimel-lá. Úzká asfaltová silnice Camí de Tramontana vede paralelně k silnici C-723 do Fornells a je ideální pro cyklistiku (dobře sjízdná, bez většího stoupání, minimální provoz). Pojedete kolem místního koupaliště, starého mlýna, čistících nádrží. Asi po třech kilometrech přijete na křižovatku a pokračujete cestou, která vede lehce doprava. Na další křižovatce odbočíte doleva a pojedete přes malý most až k vratům. Za nimi je asfaltová cesta, která vede až k severnímu majáku na mysu Cavallería. V letní sezóně tady projíždí občas nějaké auto na parkoviště u půvabné panenské pláže Cavallería. Na lukách podél silnice se obvykle pasou černí menorští koně, po pravé straně uvidíte kamennou strážní věžičku u venkovského statku. Tzv. Cavalleríes vznikly asi před 700 lety (po vyhnání Maurů) a sloužily jako první opevněná sídla rytířů, ze kterých se pak vytvořila část menorské venkovské šlechty. Následuje rozcestí: cesta vpravo vede k mysu Cavallería, rovně k písečným dunám u pláže Cavallería. Máte možnost volby, zda se ponoříte do mořských vln a dopřejete si osvěžující koupele nebo budete pokračovat k majáku. Cesta sice není valné kvality, ale pohled na mořskou hladinu a okolní krajinu se vyplatí. Asi po dvou kilometrech přejedete malý most a pojedete doleva. Brzy se po levé straně objeví mělká zátoka Sa Nitja. Právě tam založili Římané přibližně před 2 000 lety přístav Sanicera. Na okraji zálivu stojí strážní věž Torre de Sa Nitja, kterou založili Angličané při své druhé okupaci ostrova (1798 - 1802). Pokračujte dále na sever až k majáku na mysu Cavallería. Bezprostřední okolí stavby je sice oploceno, ale z okraje útesu se nabízí nádherný pohled na moře a severní pobřeží. Nalevo uvidíte malý ostrůvek, vedle majáku se tyčí příkrý skalní útes mys Cavallería, který se ostře svažuje do moře. Mys je 90 metrů vysoký a je nejvyšším a nejsevernějším bodem menorského pobřeží.
Tento pěší výlet vám umožní poznat nádhernou krajinu ve vnitrozemí ostrova a život na venkovském statku, vykoupete se v panenském zálivu na skalnatém pobřeží a na závěr navštívíte prehistorické skalní jeskyně. Nejdříve pojedete pronajatým autem či taxíkem do Cala Morell (severovýchodním směrem od Ciutadelly). Auto můžete zaparkovat na kraji obce a vrátit se po silnici na Ciutadellu asi dva kilometry zpět na křižovatku, na které odbočíte doleva na polní cestu, lemovanou nízkou kamennou zídkou. Brzy spatříte napravo venkovské statky Son Seu a Biniatram, okolí cesty lemují pole a pastviny se stády krav. Cesta se dělí: levá vede přímo ke statku Biniatram, pravá k železným vratům a na pobřeží. Statek Biniatram stojí za shlédnutí, místní rodina se totiž živí nejen zemědělstvím, ale také agroturistikou. Mají k dispozici pěkný bazén a čtyři pokoje, které v létě pronajímají turistům, kteří chtějí strávit svou dovolenou ve venkovském prostředí a nádherné krajině, daleko od turistických letovisek. Ke statku patří asi 60 krav, koně, slepice, prasata a pes. Máte-li zájem vidět pokoje a statek, klidně se vydejte za paní majitelkou. Esperanza Bagur je velmi přátelská a jistě vám vše ráda ukáže. Můžete si u ní zakoupit i lahodný menorský sýr z vlastní produkce. Po návštěvě statku se vraťte na rozcestí a pokračujte k železným vratům a po cestě za nimi. Zanedlouho uvidíte po levé straně v dálce další venkovský statek, pokračujte však stále rovně až k piniovému lesíku. Uprostřed lesa najdete rozcestí u dětského hřiště, půjdete však stále rovně až na kraj lesa ke skalnatému pobřeží nad zálivem Codolar de Biniatram, kde cesta končí. Mezi skalisky a kamením však můžete bez problémů slézt dolů k moři, kde je ideální místo na koupání nebo na malý piknik. Chcete-li se podívat na okolní krajinu a moře z výšky, vylezte nahoru na skalnatý převis, z kterého uvidíte sousední záliv Ses Fontanelles a překrásné písečné pláže Cala Algaiarens. Pohled na zálivy, pláže a útesy stojí určitě za to. Poté je třeba se vrátit až na rozcestí u dětského hřiště uprostřed lesa. Pokračujte doprava po cestě podél zídky směrem ke statku Curniola. Až přijdete ke zdi s otvorem, prolezte na druhou stranu a vydejte se severozápadním směrem po polní stezce před vámi, projdete příkopem až do lesa. Cesta vede nejdříve do lesa, ale po chvíli se vrátíte a půjdete podél lesa a poté doleva k železným vratům. Za nimi vede cesta ke statku Curniola, který jste již jednou viděli z dálky. Projdete vpravo mezi dvěma budovami a odbočíte doprava. Asi po kilometru dojdete na asfaltovou silnici, která vede z Cala Morell do Ciutadelly. Vydáte-li se vpravo směrem na Cala Morell, na kraji obce uvidíte uprostřed Placa del Maestro Juan Manin napodobeninu menorské tauly. Z kruhového objezdu vede doleva asfaltová silnice, která lemuje záliv Cala Morell.
Jeskyně leží asi po sto metrech v údolí po levé straně. Už ze silnice uvidíte některé prehistorické skalní jeskyně, které byly osídleny asi před 3 000 lety. Některé sloužily jako obydlí, jiné se využívaly k pohřbívání mrtvých. U Cala Morell najdete asi 20 jeskyň, k některým vedou schody nebo žebříky. Mnohé mají uprostřed prostoru ze statických důvodů podpěrný sloup, často lze rozeznat místa na spaní a přípravu potravy, ale i zásobárnu na pitnou vodu, která byla přiváděna korytem ve skále. Vědci se domnívají, že obytné jeskyně byly opuštěny přibližně 1 000 let před Kristem, později se užívaly výhradně k pohřbívání. Po návštěvě jeskyní si jistě zasloužíte ochutnat některou z místních specialit v restauraci u zálivu Cala Morell.
Výstup na 264 metrů vysokou horu bude zážitkem pro každého milovníka pěší turistiky.Výchozím bodem je vesnička Ferreries, kam se dostanete pronajatým autem nebo linkovým autobusem. Půjdete pěšky po hlavní silnici C-721 směrem do Ciutadelly, asi po 3 kilometrech odbočíte napravo malou asfaltovou cestou, která vede severním směrem. Silnici obklopují pole a pastviny, asi po třech kilometrech uvidíte napravo polorozbořený dům, bývalou venkovskou školu. Pokud jste přijeli autem nebo na kole, můžete tam zaparkovat. Bezprostředně vedle budovy začíná výstup na Santa Agueda. Stezka vede nejdříve hustým borovým lesem, na okraji lesa pak spatříte úžasný pohled na okolní zelené kopce. Stezka je tvořena kamennou dlažbou a vznikla již za vlády Římanů. Konečně vystoupíte na vrchol, kde najdete ruiny kamenných budov. Kolem pobíhají slepice a ovce, poletují motýli. Fíkovníky mají korunu větrem nakloněnou k jihu. Rostou tu nízké keříky, bodláky a trní, z místa je parádní výhled na okolní krajinu a na moře. Uvidíte bývalé strážní věžičky, zbytky hradeb, polorozbořenou studnu, stáje pro ovce a místo na mlácení obilí, které je porostlé bodláky a trávou. Již Římané si tu prý postavili hrad. Později tu Maurové založili mohutnou pevnost, která sloužila jako letní sídlo maurského místodržícího. V roce 1287 se tady bojovalo, poslední maurský panovník se tu schovával při útoku aragonských vojsk. Po maurské kapitulaci byla na vrcholku hory postavena křesťanská kaplička, která byla zasvěcena svaté Agátě. Ruiny pevnosti jsou jedinou dochovanou maurskou památkou na ostrově. Ještě na počátku našeho století stál na vršku venkovský statek, dnes už uvidíte pouze opuštěnou a zchátralou budovu. Výstup na vrchol trvá asi jednu hodinu. Na Santa Agueda naštěstí nevede žádná silnice, a proto zůstává příroda a okolní vegetace zcela neporušena. Je pouze málo návštěvníků, kteří se odhodlají vydat pěšky nahoru. Klid a ticho působí jako balzám na duši. Doporučujeme vyrazit v brzkých ranních hodinách než se rozední, kdy je hora zahalena oparem mlhy, odměnou za ranní vstávání bude fantastický východ slunce.